Rispet 2/4

Předchozí strana
9. 2. 2015 - 12. 2. 2015
Forma: Rispet
Slova: krasavice klášter atom světlo ruka

#31

HPh
Balada o Tce
Rispet

Z ruky sňal prsten s diamantem,
třpytil se kamínek ve světle měsíce,
potom vzal všechny náramky zlaté,
co měla na sobě krasavice.

Bídu chtěly dary rozbíti na atomy,
za to svobodnou vůli její zlomit

a ona utéci chtěla mu do kláštera.
Po právu zemřela. Nevděčná dcera.

#32

imc
temný rituál
rispet

nad tělem bledým v přítmí kláštera
dychtivé oko na svou chvíli čeká
co krasavice byla veselá
toho se nyní přísedící leká

až přes kříž světlo tělo ozáří
zlá ruka sklouzne dívce po tváři

a vůbec nezáleží na tom
kdo kdysi první rozbil atom

#33

ryba na kole
Světlo a klam
rispet

v klášterním tichu i světlo vyruší
světelná podstata člověka ta tam
pod rukou kamennou lásku vysuší
rozklad na atomy není pouhý klam

neznalá barevných kouzel všedních dní
ticho, tma i klášter samotný je v ní

oknem s mříží vyhlíží do světla
krasavice moudrosti nedorostlá

#34

Petr Sušický
Pak
rispet

Až atom za atomem změním se v prach, 
zbyde jen klášter duše rozervané,
stíny skutků, myšlenek, naděje, strach,
Tvým rukám se odevzdám, Pánů Pane...

Snad se na pouti za Tvým světa světlem
minu s Dantovým Očistcem a Peklem...

"Quod sumus, hoc eritis", tak psáno jest,
černá krasavice všechny musí svést...

#35

Mona Lisa
Noční můra
rispet

Sepnula ruce, ta krasavice,
s neutrony nad hlavou,
byla to odvážná průkopnice
s rukou až třesavou

Útočištěm jí nebyl klášter
ale laboratoř a Pierre

Avšak světlo jejího života
jádra atomů z Jáchymova - rozbita!

*

Sepnula ruce, ta krasavice,
s otázkami nad hlavou,
toť odvážná bojovnice
s přípravou vrtkavou

Ach, jaký to malér!
Atom neštěpí kladivo ani buldozér…

A v dáli čeká maturitní porota
s tématem Jak byla jádra rozbita???

#36

LiPie
Ztráta iluze
rispet

Z okna kláštera krasavice kyne
její ruka jak pařát visí
čas najednou pomalu mi plyne
iluze o něžné lásce mizí

Světlo strčilo prst do temnoty
a na mne jdou z té ženské mrákoty

Atomy strachu pálí v prkenici
to radši ošklivou pekelnici

#37

Helén
NESNESITELNÁ LEHKOST PANENSTVÍ
rispet

Prý z atomů molekula skládá se,
pravila krasavice nad cibulí,
odtajnit klášterní tajemství zdráhá se,
tak bůhvíproč s nožem v ruce tiše bulí.

I za světla, s nevinností vlastní,
na dlouhé hodiny dívka se zasní.

Snad cibule cloumá jejími city
anebo lightness of virginity.

#38

Pavel Časar
Eech..
rispet

S rukou na stehnu krasavice,
s vinětou starého Kláštera,
do půli ohořelá svíce
prosytí vůně večera.

Atomy moku v hrdle tají,
nezbedné vášně rozpoutají.

Náhle se rozsvítí světla v síni,
manželka přivezla sebe i tchýni!

Další strana