Rispet 2/2

Předchozí strana
9. 2. 2015 - 12. 2. 2015
Forma: Rispet
Slova: krasavice klášter atom světlo ruka


#11

František Flísenský
Nedotknutelná
Rispet

Jsi jak zarputilá abatyše
v klášteře tajemných klarisek
za panenství chceš být výše
a přec mám tě na dotek

Krasavice v světle božím,
však vyhnula ses všem mým ložím

A rukou mé srdce drtila
až na atom ho rozbila.

#12

Vyjola
Touha
Rispet

Rád by tiskl nejen líc
i když se to nedělá
na těla všech krasavic
za zdmi kláštera..

Touhou jsou už z atomů ionty
brzy bude světlo, to ho rmoutí..

Vstávej! čísi ruka s ním klepe
zatímco mu srdce zběsile tepe.

#13

Jarmila Horáková
Vězeň v Jáchymově
rispet

Ve jménu republiky je zrádce, ač bez viny
a podivnými intrikami je k umírání odsouzen.
Na čistých rukou bídu zjevuje krev a modřiny
-číslo bez jména rozbíjí pro atom rodnou zem

V cele bez světla jak v ďáblově klášteře
mu lačná krve lůza stále klepe na dveře.
A v noci strach-zubatá krasavice
s rachotem kutálí utnutou hlavu holubice.

#14

Šumšík
Slepcové vyznanie
Rispet

V omrvinkách lásky atóm žiari
a svetlo v tvojich zorničkách.
Na nehu nie sme ešte starí.
Nemaj prosím z toho strach.

Než zaznie ortieľ posledný.
Buď krásavicou mojich dní.

Buď rukou mojich slepých rán
a vôňou našich nežných drám.

#15

Olga Vodová
střet
rispet

Světelná krasavice
obchází klášter
nádherná létavice
opouští navěky svůj kráter

V hledáčku rukou neznámé světlo
střetnutí meteoru je peklo

Jako když atomy
vybuchnou u Hirošimy

*

Ženská krasavice
obchází mužský kráter
vlasy té přelétavice
spouští testosteronový malér

V atomu vlnění obrovské teplo
nepřehlédneš oka laserové světlo

Ve spáncích tamtamy
v buňkách ruky divoké atomy

#16

hledač
Rispet o jednotě
rispet

možná, že na chvíli klášter tě skryje
za vrata dubová, má krasavice…
snad do stínů tajemné zákristie,
snad do dřeva kříže, do vosku svíce…

má ruka je světlo, a světlo je Bůh!
jdu do tebe lehce - jak voda, jak vzduch…

Bůh že je světlo? vždyť světlo je… atom…
my dva jsme v jednom - co záleží na tom…

#17

Čuřil se hlásí
Atoman a lesní panna
(risotto)

Zde v klášteře temelínském ve tmě bliká malá svíce
chudý mladík světlo hledá - ruka šátrá rozklepaná...
V dispečinku podroušená sedí sobě krasavice
po večírku ředitelském už to není lesní panna.

"Hoj - ty děvo spanilá!
Vláda svit nám zdanila!"

"Není slunce? Co na tom?
Skoč do sklepa pro atom!"

#18

Jiří Medula
Věčné dilema
Rispet

Ať KRASAVICE z KLÁŠTERA
RUKOU svou hladí nejvíce
to v čem své SVĚTLO uzřela
a nehoří víc hranice.

Jiní mají zas Darwina a vědu, taky ATOM,
tak žijeme tu společně a shodneme se na tom,

že na konci, to bezpečně, dojdeme všichni k poznání,
jak daleko je od pravdy, to nebo ono vyznání.

A krasavice z ulice
rukou svou hladí...co jen jde,
ke stovkám mužů tulíce
ke štěstí čistá nedojde.

Tak zakrývá to úsměvy, přejme jí hodně síly,
za voňavými parfémy je cítit odér síry.

A na konci, to bezpečně, i ona dojde k poznání,
jak daleko je od pravdy, to její dnešní vyznání.

Pak jsou tu krásky dnešních dní,
co samy jsou a pyšné,
o feminismu své sny sní,
možná jsou šťastné...spíš ne.

Co přejí si ? Snad muže, co mužem být nemůže ?
A jindy přitom přesto vždy stoprocentně může ?

Já nechci mluvit za všechny
chlapy, kluky...no muže.
Já nechci mluvit za všechny.
Co hledáme my u žen ?

Pro děti mámy, světice,
kámoše z knajpy, kočičky,

a pak za dveřmi ložnice
ať jste jen naše.....

#19

Helén
Mozaika
Rispet

Překryla obraz krasavice
mozaika atomů věčnosti,
v ní klášter uprostřed nevěstince
a ctnost se snoubí s nectností.

Ruka vztažená k pohlazení
pohybu náhle schopná není.

Ve světle poznání okamžik trvá dál
a nikdy neskončí (pakliže nezačal).

#20

Grahanka
Top magazín
Rispet

Jedna známá krasavice
– píší dneska v tisku
chce se zbavit bradavice
– by dosáhla zisku

V příšeří kláštera
prý by žít nechtěla

Za světla vstala by ulehla
pod ruce známého dr. Úlehla...

Další strana