Rispet 2/1

9. 2. 2015 - 12. 2. 2015
Forma: Rispet
Slova: krasavice klášter atom světlo ruka


#1

Alice Barešová
Krasavice z kláštera
rispet

Ponurý klášter, kam světlo nezaťuká,
po celý den svítí mihotavé svíce,
tam jednou na vrata zabušila má ruka,
žila tam víla, krasavice.

Beze slov pozvala mě dál, na tváři úsměv anděla,
vešel jsem, kdo by odolal a poranil se docela.

Od těch dob poznávám, kolik je pravdy na tom,
že získat její lásku těžší, než rozbít atom.

#2

LadyEvil
Vlasatice
Rispet

Klášterním tichem, ve světle i stínu,
míjím pod plachetkami krasavice.
Po schodech z nostalgie a splínu
spěchám sklem pozorovat létavice.

Pod noční oblohou ruky zachvění,
snad vyřešeno mé věčné trápeni.

S atomovým číslem dvacet devět as
všechny komety zrzavý mají vlas.

#3

Monika Silberová
Podej mi ruku...
Rispet

Já udělám ze sebe krasavici
a jindy zase pannu z kláštera.
Když budeš chtít, tak třeba nevolnici,
to pro zpestření tvého večera.

Nechám se rozložit na atomy,
pak rozhoří se světlo - a v něm my.

Podej mi ruku a pohlaď po tváři,
budeme spolu listovat ve snáři.

#4

Dana Daňková
POTKAL JSEM JEDNOU KRASAVICI
rispet

Potkal jsem krasavici... která
pro spásu našich těl i duší
měla být dána do kláštera
a dělat jen to, co se sluší.

Do rukou svých mé srdce vzala
a na atomy rozmetala...

Zlomený, odevzdaný svému údělu
bloudím a hledám světlo v konci tunelu...

#5

Wizard
Noci v klášteře
rispet

Když mladý byl šel do kláštera
Nepoznal ze života nic
Atomy srdce za večera
Ni lásky lepých krasavic

Když přijde večer, světlo zhasne
Není mu už všechno jasné

Nepozná nikdy lásky muka
Laská ho jenom jeho ruka

#6

Alesio
SVĚTLO VĚDY
rispeto

SVĚTLO VĚDY
věnováno všem Šavlům

Jedna extra krasavice,
že se skládá z atomů,
divila se převelice,
až vrazila do stromu.

Náhle světlo se jí zjeví,
krasavice tápe, neví,

že to Boží ruka, která
dovede ji do kláštera.

#7

Ivo Levis
Středověká lidová
rispet

Vstoupila do kláštera krasavice,
jsem z toho značně otřesen.
Byla světlem mé zřítelnice,
rozmetán na atomy je můj sen.

Za ruce nebudem se vodit více,
jinému patří teď - řeholnice,

kterou jsem byl tak okouzlen.
Dnes zbyl mi smutek po ní jen.

#8

2nik
Tajemství cynika
rispet

Zase jsem proplouval hranoly světla.
Zase jsem rozbíjel atomy, marně.
Bůhvíproč hlásil jsem při durchu betla,
a rukou hnětl tvou hruď solidárně.

Mám totiž tajemství, které mi dovolí
cestovat v čase a ohýbat prostory.

Klášterní tajemství, jen pro věřící,
že v tobě zas jednou zřím krasavici.

#9

Grahanka
Na prach
Rispet

Světlo té svíce z kláštera
– má krasavice lepá –
rozpaluje mě doběla
To jímá mě zas touha slepá

Na atom mé tělo rozprášíš
a nezeptáš se, jestli smíš

Pak dýchneš a z ruky tvojí
s vesmírným prachem prach můj se spojí...

#10

Alt F4
LXX
(rispet)

To bylo „noha parou cválá…“
Teď ruka třese s atomy
Až chvěje se prý katedrála
A taky klášter… A co my?!

Já…? Já muž ducha… v hrsti rozum
po kapsách klíčky k hvězdným vozům

a v oknech světla z komet (krasavic)…
Doufám si, že ví NASA víc

Další strana